Vinařství LAHOFER se rozlohou 445 hektarů vinic řadí mezi pětici největších pěstitelů révy vinné v České republice. Hlavním vinohradníkem firmy je od roku 2012 Ing. Michal Eller, absolvent Mendelovy univerzity v Brně, Zahradnické fakulty v Lednici, obor vinohradnictví a vinařství.
Řídí tým 55 stálých a 25 sezónních zaměstnanců a stále klade důraz na vysoký podíl ruční práce. Ta totiž podle něj zásadně ovlivňuje kvalitu výsledného produktu. Využívá však i moderní stroje, které práci usnadňují a zrychlují. Do jeho činnosti ale čím dál více zasahuje i měnící se podnebí jižní Moravy.

Pociťujete na Znojemsku celosvětový trend oteplování? Dá se nějak vyčíslit, třeba ve změnách ročního teplotního průměru?
Nejvyšší denní teploty na vinici U Hájku každoročně překonávají 34°C, nejvyšší prozatím naměřená teplota ve vinici byla v roce 2015 a to 39,1°C. Průměrná teplota na vinici U Hájku za období 2015 -2019 je 11,37°C, přičemž průměrná roční teplota se v Česku pohybuje mezi 5,5 až 9 °C.
Podle mého názoru je ale nejvíce znát trend oteplování v zimním období, kdy jsme od roku 2015 nenaměřili hodnotu nižší než -7,5°C s výjimkou letošní zimy, kdy pouze pár dní klesla teplota pod -10°C. Zimy jsou velmi mírné, teploty pod bodem mrazu přichází pouze nárazově v několika málo vlnách, většinou jsou zimní a brzké jarní měsíce s podprůměrným množstvím srážek.

Jak se změna podnebí projevuje kromě teplot?
Jednoznačně jsou problém dlouhé suché periody zimy a jara. Samozřejmě i léta, kdy se přidají teploty stoupající nad 30°C. Réva se potýká se stresem, nemá možnost kontinuální přísunu vody a živin. Je potom náchylnější k chorobám. Rozvoji obou chorob napomáhají mírné zimy, kdy vektoři chorob lépe přezimují a rychleji a ve větší míře se potom množí.

Dá se s tím nějak bojovat?
Proti suchu je nejlepší obranou doplnění vody do půdy - kde to jde, využíváme závlahu - bohužel jsme limitovaní místně - ne všude lze závlahu zbudovat. V současné době máme pod závlahou 27 ha vinic, do budoucna plánujeme okolo 75 hektarů zavlažovat. Snad bude voda, kterou budeme moci využívat.
Základním faktorem ovlivňujícím zadržování vody v půdě je obsah organické hmoty v půdě. Snažíme se tedy využívat vytrvalé ozeleňovací směsi i sezónní zimní ozelenění do meziřadí.

Mění se kvůli oteplování skladba odrůd ve vinicích?
Oteplování není tak rychlé, abychom museli reagovat z roku na rok, nicméně to vypadá, že přijde doba, kdy budeme moci pěstovat odrůdy, které vyžadují větší sumu teplot pro sklizňovou zralost.
Spíše jde o to, že nebudeme schopni vytvářet tak kvalitní hrozny z některých našich stávajících odrůd, které vyžadují více kyselin a vysokou aromatickou zralost, o kterou vlivem vysokých teplot přicházíme. Napadá mě například Sauvignon, Müller Thurgau nebo Muškát moravský. Jak jsem ale řekl, nebude to tak rychlé, spíše se bude jednat o kolísání v rámci ročníků.

Jaké odrůdy jste v posledních letech vysazovali?
Vysazujeme zatím ověřené odrůdy, máme 55 ha Veltlínu, což z nás možná dělá předního pěstitele... Za zmínku stojí rozhodně Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Sauvignon, Svatovavřinecké, ale třeba i Ryzlink vlašský, který je známější spíše na Pálavě, nicméně i ze Znojemska stojí za ochutnání.
Kromě standardních odrůd zkoušíme i nové a nevšední odrůdy - dnes opomíjené Veltlínské červené rané, Neuburské, Kerner. V menších plochách v řádu jednotek hektarů máme vysazen Muškát žlutý, Sylvánské zelené, Savilon, Sauvignon šedý, Červenošpičák, Solaris, Siegerrebe, Muškát Ottonel, Irsai Oliver a další.

Jak vidíte odrůdovou skladbu nových vinic do budoucna?
Prozatím plánujeme výsadbu standardních odrůd, snad jen s ohledem na ty odrůdy, které nepotřebují k dokonalé aromatické zralosti vyšší množství kyselin, příkladem může být Tramín červený, Pálava, popřípadě "pinoty", především Rulandské šedé.
Také jsme se od roku 2018 vrátili k výsadbám odrůd modrých, počínaje Svatovavřineckým a Zweigeltrebe pro výrobu vín rosé, tak i Dornfelderu a Blauburgeru pro vína červená. V plánu je i Frankovka.
Jsou odrůdy, které vám ve vinicích dělají největší problémy a naopak ty, se kterými nejsou skoro žádné potíže?
Odrůdy jsou problematické z pohledu růstu - například Dornfelder nebo Irsai Oliver, které rostou kamkoliv, jen ne nahoru do dvojdrátí, nebo Kerner, který má mnoho zálistků - porosty jsou potom náročné na zelené práce.
Dále jsou odrůdy citlivé k houbovým chorobám - odrůdy, které mají silně zahuštěné hrozny s poměrně slabou slupkou - tedy snadno hnijí. K nim patří Neuburské, Ryzlinky, rulandské odrůdy. Opět bych zmínil Kerner, který je velice náchylný i na padlí, stejně jako Modrý Portugal, Frankovka či Chardonnay.
Naproti tomu "bezstarostnou" odrůdou je pro mě Veltlínské zelené a Müller Thurgau.

A jaké víno pak nejvíce oceníte ve skleničce?
Z bílých vín asi Ryzlink rýnský - polosuchý, s vyrovnaným množstvím kyselin a optimální aromatickou zralostí - ideálně z viniční trati U Hájku.
Z červených to musí být plné víno s hladkou tříslovinou a dlouhou dochutí. Ideálně ze sudu. Napadá mě vyzrálá Frankovka nebo Merlot.