Jistě jste již zaznamenali iniciativu proti zavedení spotřební daně na tichá vína s příznačným heslem „Pozor! Křehké“.

Smyslem této kampaně je přemoci nepřátelský obraz ze strany široké veřejnosti, která nás vinaře vnímá jako neplatiče daní, zaměňuje jejich druh a šíří o nich překroucené informace. S pomocí faktů se je snažíme uvést na pravou míru a zároveň tak do veřejné debaty vnášíme další, nezasvěceným neznámé aspekty proti zavedení spotřební daně na víno.

Níže tak najdete více informací k tomuto ožehavému tématu udržení nulové sazby spotřební daně na tichá vína včetně odpovědí na nejčastější otázky. Zároveň můžete vyjádřit podporu nám vinařům podpisem Petice za naše vinaře či přímo založením místa pro jejich sběr. Každý hlas se počítá!

Nepravdy o vinařích

V posledních měsících se toho o našich vinařích namluvilo tolik, že by tomu jeden i uvěřil. Zazněla spousta lží a účelových zkratek, které výrazně poškodily dobré jméno celého vinařského a vinohradnického oboru. Například:

LEŽ: Vinaři si vylobovali nevídanou výjimku.
PRAVDA: Nulová spotřební daň není žádná výjimka, ale definice daná evropskou směrnicí od roku 1993.

LEŽ: Spotřební daň reguluje spotřebu alkoholu.
PRAVDA: Spotřeba vína v České republice je pod evropským průměrem (20 l vůči 35 l) a víno není hlavním prostředkem problémového pití alkoholu u nás.

LEŽ: Vinařů se změny v konsolidačním balíčku nedotkly.
PRAVDA: V rámci balíčku byla zrušena výjimka "víno jako dar" jako uznatelný náklad, co má zásadní dopad až na 40% prodejů malých a středních vinařství.

LEŽ: Morava se bez vinařských turistů obejde.
PRAVDA: Opravdu neobejde. Například jen do Znojma každoročně přijede cca 70.000 návštěvníků zejména kvůli vínu a vinařským akcím.

LEŽ: Vinaři neplatí daně.
PRAVDA: Vinaři platí daně! Spotřební daň za šumivá vína, DPH, daň z příjmů, nemovitostí až po povinné odvody za každý hektar vinice a litr vína a mnoho dalších povinných plateb spojených s vínem atd.

Proč nezavést spotřební daň na tichá vína?

Racionální důvody pro nezavedení této likvidační daně na tichá vína:

Byli bychom první vinařskou zemí s touto daní. 
Všichni naši sousedé a blízké státy Německo, Rakousko, Maďarsko, Slovensko mají sazbu nulovou. Jediný, kdo sazbu uplatňuje, ale rozhodně na něj nepohlížíme jako na zemi vinařsky producentskou, je Polsko. A v Polsku odpovídá tato sazba 10,20 Kč. Navíc ze všech vinařských zemí v Evropě má spotřební daň pouze Francie, avšak ve výši 1 Kč; má primárně evidenční efekt a v plné výši se přesouvá do francouzského vinařského fondu a dále se vrací vinařům v podporách. Tvrzení, že 2/3 vína dovážíme je sice pravdivé, ale nesouvisí s tím, že bychom nebyli producentskou zemí. Sousední Německo vyprodukuje 8,4 mil. hl vína, 1,2 mil. hl exportuje a spotřebuje 19,8 mil. hl. Čili samostatnost Německa na vlastním trhu je 36,5 %, v zásadě velmi podobné ČR. Navíc za současný stav vinaři nemohou, vstupem do EU v roce 2004 se nám uzavřela možnost sadit další vinice bez omezení, přestože naše dispozice viničních tratí v katastrech je 50 tis. ha. Zastavil se tím trend, kdy bychom byli soběstační, a naopak se vytvořil prostor pro dovoz.

Zavedení této daně je pro vinařsví v Česku likvidační, řešme to na celoevropské úrovni. 
Důležitá je tvrdá ekonomika. Ital může dle platné legislativy sklidit až 50 tun/ha. Český vinař maximálně 14 tun/ha. V podobném výnosovém režimu jako Itálie jede Španělsko a například celý Nový svět. Proto je běžné, že se k nám dostane víno z těchto destinací (v jakémkoliv objemu) za 50 centů nebo za 1 euro. Naše vína jsou jen v nákladové ceně přibližně za 60 Kč.

Na pultu je mnoho dovozových vín za 50, 60 či 70 Kč, a to ještě s luxusní marží pro obchodníka a retailového prodejce. Naše vína ve stejné kategorii tam naleznete za 80 až 120 Kč s minimální marží pro naše vinaře. Bohužel jsme v uplynulých dvou letech absorbovali nárusty vstupů v řádu vyšších desítek procent, avšak ceny se nezvyšovaly (již v důsledku hospodářské krize, dle šetření GfK a Focus Research, zaznamenal prodej tuzemských vín propad ve výši 9 % za rok 2022 a 13 % za první kvartál 2023). V této kategorii (do 4 až 5 euro) se pohybuje 80 až 85 % zákazníků, čili zde je ten příjmový objem. Při zavedení SpD zůstane dovozové víno stále v této cenové kategorii vín. A má významný potenciál „sáhnout“ do své marže, tudíž zůstane tzv. „na svých“. Tuzemská vína v naprosté většině vypadnou z této kategorie, posunou se do kategorie 5 euro plus, kde je v retailu ochotno nakupovat 10 až 15 % zákazníků.
 

Díky klesající ochotě zákazníků akceptovat zdražování se tito přeorientují na dovozová nejlevnější a nejméně kvalitní vína. 
Každý zákazník má nějaký práh citlivosti na cenu, přes který už není ochotný dané zboží kupovat. Z průzkumů Vinařského fondu vyplývá, že se výrazná většina vín v ČR prodá přes obchodní řetězce. Z toho cca 80 % v cenové relaci 100-120 Kč, moravská a česká vína cca o 12 % dráž než dovozová. Navýšení ceny o spotřební daň a z ní počítaná marže obchodu a vyšší DPH budou v této cenové hladině znamenat zdražení našich vín o cca 35 Kč na láhev, dovozových o něco méně (nižší nárůst z nižší základní ceny). Podle odhadů obchodních řetězců by v důsledku tohoto zdražení došlo k okamžitému poklesu prodeje moravských a českých vín o 35-40 %. Část zákazníků by určitě následovala moravská a česká vína do vyšší cenové hladiny, významná část by ale z ekonomických důvodů přešla na levnější dovozová vína.

Podpořila by se tím přeshraniční nákupní turistika. 
Je to jednoduché. Česko je příliš malé, aby spotřebitelé neváhali vyrazit za nákupy kvůli nižším cenám. Už dnes se tak děje například v příhraničí s Polskem. Jižní Morava to má zase blízko do Rakouska anebo na Slovensko, kde se dá koupit v podstatě stejné víno (totožné odrůdy, klimatické podmínky atd.), ale bez spotřební daně. Přes hranice se tak dá dovézt bez jakéhokoli příjmu do státní pokladny až 90 l vína (max. 60 l šumivého). Mnoho Čechů také jezdí přes Moravu na dovolené k moři, proto je i pro zbytek obyvatel tento model doslova na dosah velmi snadno. O e-shopech ani nemluvě.

Dopady na krajinu - zaniklo by mnoho vinic, protože by razantně klesl odbyt domácí produkce.
Nezanedbatelný je dopad na krajinu, kde počítáme s propadem vinic o 35 % až na úroveň 10 tis. ha. Opět se dostáváme do přímého rozporu s prohlášením vlády, která na této úrovni chce rozšiřovat ekologické zemědělské plochy, rozvíjet farmářský koncept produkce a budovat udržitelnou krajinu. Přesné faktory, které posledních 5 let intenzivně budujeme a do kterých, jak vinař, tak stát investoval a investuje.

Následkem by bylo výrazné poškození obcí ve vinařských regionech a jejich rozvoj.
Víno, vinice a vinařská kultura je důvodem masivního turismu (JmK je druhým nejnavštěvovanějším v ČR po Praze). Jednak zvýšená cena bude důvodem nižší návštěvnosti vinařských regionů za účelem koupě. Pro cenu samotnou, ale také pro dostupnost levnějšího vína hned za hranicemi (kam se v případě zavedení SpD uchýlí i někteří naši vinaři se svými prodejními místy). 

Zvýšená nezaměstnanost v dotčených regionech. 
Je nezvratné, že tuzemským vinařům klesne konkurenceschopnost a významně propadnou prodeje. Odborný odhad činí, že v první fázi to bude až 40 % lidí v sektoru, kteří přijdou o práci. Dle dat UZEI pracuje ve vinohradnickém a vinařském odvětví 20 tis. lidí. Díky multiplicitě oboru (navázání na další obory jako gastro, ubytování, kultura atd.) až 30 tis. Reálná čísla mohou dosahovat 8 000 jen vinařských a vinohradnických pracovníků, kteří přijdou o práci. Navíc existenční problém budou řešit stovky vinoték a jejich zaměstnanci pracující s našimi víny.

Dopady na služby napojené na turistický ruch. 
Jižní Morava, se strukturálně zasaženými regiony jako Znojemsko či Hodonínsko, je po Praze druhý turisticky nejnavštěvovanější region republiky, což má nepopiratelné ekonomické přínosy. Vedle turistiky je to dále i ubytování, gastronomie, rekreační střediska, sportoviště, kulturní památky a kultura obecně apod. K tomu připočítejte i krajinotvorbu, dědictví po předcích, o které jako stát snad stojíme.

Negativní dopady na kulturu, spolkovou činnost vinařů, folklór. 
Významná, a dokonce významnější je provazba na legislativu vyplývající ze zavedení SpD a nutný režim, který je v přímém rozporu s pořádáním místních výstav, následných koštů, otevřených sklepů atd. Při režimu daňového skladu nemůže do prostoru – sklepa – vstupovat veřejnost, tj. návštěvníci. Stejně tak vinař nebude motivován poskytovat víno na výstavu, do prezentační akce, kdy bude muset odvést při vydání SpD. Tyto akce budou nuceni spolky, tedy obce ukončit, aby se nedostávaly do rozporu se zákonem. Jen první rychlý propočet malé vinařské obce Vrbice ukazuje na propad v příjmech 7 mil. Kč ročně. Do dopadů je třeba zahrnout úbytek příjmů v oblasti ubytovacích služeb, gastronomie a dalšího servisu, který vinařské regiony pro turisty poskytují.

Desetiletí investic do vinic, technologií a marketingu jsou v ohrožení. Tímto krokem si sami podkopáváme pozici proti zahraniční konkurenci. 
Všichni naši sousedé a blízké státy Německo, Rakousko, Maďarsko, Slovensko mají sazbu nulovou. Jediný, kdo sazbu uplatňuje, ale rozhodně na něj nepohlížíme jako na zemi vinařsky producentskou, je Polsko. A v Polsku odpovídá tato sazba 10,20 Kč. Navíc ze všech vinařských zemí v Evropě má spotřební daň pouze Francie, avšak ve výši 1 Kč; má primárně evidenční efekt a v plné výši se přesouvá do francouzského vinařského fondu a dále se vrací vinařům v podporách.

Výrazné byrokratické zatížení jak producentů, tak i státu. 
Jak bylo naznačeno výše, byrokratický aparát, aby opatření SpD byla proveditelná a měla smysl, naroste o cca 250 úředníků spojených s nákladovou položkou na straně státu ve výši až 250 mil. Kč pouze na mzdách. Částka nezahrnuje investice a pořízení majetku budov, IT struktur, vozidel a náklady na kontrolní činnost. Pak hovoříme o cca 1 mld. Kč iniciačních nákladů a 300 mil. Kč ročních nákladů nad rámec mezd. Byrokratická zátěž a nárust nákladů na této straně je v přímém rozporu s programovým prohlášením vlády. Stejně tak dochází ke kolizi s přímou podporou zaměstnanosti, obzvláště v regionech jako Znojemsko a Hodonínsko. 

Nahrálo by to šedé ekonomice nepoctivých výrobců. 
Devastující bude vliv šedé ekonomiky, kam se primárně nejmenší subjekty a levně obchodovaná dovozová vína budou uchylovat. Významný bude tak i únik státu na výběru daní z důvodu nutnosti navýšení kapacit celní správy při skokovém nárůstu nových až 1600 subjektů podléhající povinnosti spotřební daně.