Získaná ocenění

Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image

Co u nás můžete zažít


V architektonicky unikátním vinařství s letním amfiteátrem a vyhlídkovou pochozí střechou, v moderním sklepení s designovým barem, na terase vinného hrádku uprostřed vinohradů s výhledem na Rakousko, v intimním sklepě mezi dubovými sudy a betonovými tanky… Nebo jen tak mezi vinnými řádky pod zářícím sluncem a modrou oblohou. Tam všude nabízíme našim zákazníkům degustace vín LAHOFER.

Ty obsahují nejen samotnou ochutnávku vín s výběrem vzorků dle přání zákazníka, samozřejmostí je i občerstvení a přítomnost odborníka z našeho vinařství.

Nový amfiteátr ve vinici U Hájku nám navíc umožňuje organizace větších kulturních akcí jako jsou koncerty, divadla, či promítání letního kina.

Díky našemu zážitkovému projektu www.mejtesvojihlavu.cz si na vlastní kůži můžete v malebné vinici u historického hrádku Lampelberg vyzkoušet práci vinohradníka. Vinařem na jeden den se můžete stát i při firemních akcích, které pro vaši společnost zorganizujeme od A do Z, včetně dopravy, ubytování, bohatého cateringu, kulturního programu, zajištění prostorů pro konference včetně audio a video techniky.

Nebráníme se ale ani zcela netradičním akcím typu vyjížďka s degustací vín přímo ve vinohradu a to takzvaně „na klíč“ podle přání zákazníka. Stačí se jen ozvat a prodiskutovat možnosti. Před uzavřením dohody je samozřejmostí zaslání závazné cenové nabídky. V případě zájmu či jakýchkoliv dotazů využijte prosím kontaktního mailu vino@lahofer.cz.

Historie vinařství


Své jméno odvodilo vinařství od rodáka z Dobšic, uměleckého řezbáře Jana Lahofera. Ten na přelomu 18. a 19. století uchvátil nejen tehdejší premonstráty z Louckého kláštera ve Znojmě svou velkolepou vyřezávanou knihovnou. Příběh místního drobného řemeslníka, jehož skvostnou práci dodnes obdivují návštěvníci hlavního města České republiky z celého světa, nás před lety oslovil natolik, že jsme se rozhodli jeho jménem označit naše vinařství. Lahoferova knihovna je dnes klenotem Památníku národního písemnictví v premonstrátském Strahovském klášteře v Praze (na obrázku).

Vinařství LAHOFER se opírá o silnou vinařskou tradici na Znojemsku, rozvíjenou pomocí nejmodernějších vinařských postupů a technologií. LAHOFER vyrábí veškerá vína všech hlavních středoevropských odrůd výhradně z hroznů z vlastních vinic (s výjimkou speciální řady francouzských vín), část produkce hroznů navíc prodává ostatním výrobcům vína.

Společnost vznikla ve Znojmě v roce 2003 jako První znojemská vinařská a.s. a pod tímto názvem uvedla na trh první tři ročníky přívlastkových vín - 2003, 2004 a 2005. Rok 2006 byl pro společnost zlomovým díky dokončení a zprovoznění nového výrobního areálu v Dobšicích u Znojma. V souvislosti se změnou sídla změnila společnost i vlastní značku a jméno. Inspirací jí byla právě postava dobšického rodáka, uměleckého řezbáře Jana Lahofera.

V roce 2012, po nákupech vinohradů a dovybavení vinařského dvora novými technologiemi, byla výrobní kapacita vinařství stanovena na maximální roční produkci 800 tisíc lahví. V roce 2014 Vinařství LAHOFER majetkově vstoupilo do Vinařství HANZEL, o dva roky později začalo využívat novou produkční a skladovací halu v Hostěradicích, kam se soustředila produkce vín z vinic ze severní části Znojemské vinařské podoblasti.

Betonová vlna inspirovaná vinnými řádky


Stavba nového, reprezentativního sídla firmy ve vinici U Hájku začala na podzim roku 2017 a dokončena byla po dvou letech. Výrobní část zahrnuje lisovnu, sklep s kapacitou kolem tři čtvrtě milionu litrů v tancích, skladovací prostory a moderní lahvovací linku. V kancelářské části našli zázemí administrativní pracovníci vinařství. Kanceláře přitom v otevřeném prostoru přímo navazují na návštěvnickou část - LAHOtéku. Ta slouží jako kombinace prodejny vín, degustační místnosti, vinotéky a místa pro posezení s přáteli nad skleničkou vína.

V navazujícím malém sklepě je prostor pro menší degustace do 15 osob. Pro návštěvníky asi nejzajímavější částí je pochozí střecha, která slouží jednak jako vyhlídková terasa do širokého okolí, v létě pak i jako hlediště při kulturních akcích.

Návrh budovy vznikl v brněnském studiu Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa. Organický tvar „betonové vlny“, jak se návštěvníkovi může nová budova Vinařství LAHOFER jevit, vyjadřuje respekt k vinařskému řemeslu a k jeho tradici a svým elegantním reliéfem chce se svým okolím nenásilně splynout. Vždyť i hlavní myšlenkou návrhu je motiv vinných řádků, které prostupují budovou v podobě konstrukčního systému.

430 hektarů vinohradů na Znojemsku


Vinařství LAHOFER, a.s. je v současnosti jedním z největších pěstitelů vinné révy v České republice. Obhospodařuje přes 430ha vinic výhradně ve Znojemské vinařské podoblasti včetně vyhlášených tratí jako Lampelberg, U Hájku, Babičák či Volné pole. Z bílých odrůd jsou nejvíce zastoupeny Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Sauvignon, Tramín červený, Rulandské šedé, Rulandské bílé, Müller Thurgau, Muškát moravský, Pálava či Neuburské, z červených pak Rulandské modré, Frankovka, Zweigeltrebe, Svatovavřinecké a Dornfelder.

V roce 2018 zaměstnávala skupina firem LAHOFER (kromě Vinařství LAHOFER ještě Vinice LAHOFER, Hotel LAHOFER, Vinařství HANZEL a Vinotrh.cz) 120 pracovníků a prodala okolo 800 tisíc lahví vlastních vín. Roční obrat firmy činil zhruba 90 milionů korun.

Vína z produkce vinařství je možné denně ochutnat v LAHOtéce nové budovy Vinařství LAHOFER ve vinici U Hájku, v Hotelu LAHOFER v historickém centru města Znojma a v letní sezoně i ve vinném hrádku Lampelberg mezi vinicemi u obce Vrbovec či v degustačním altánu na Rajské vinici nedaleko centra Znojma pod chrámem sv. Mikuláše.

Naše vinice

Vinice A, B, C, D

U Hájku

Když před patnácti miliony let dopadl na území dnešního Německa obrovský, kilometr velký meteorit, roztavená hornina z něj dolétla v kapkách i na pár míst v Česku. Takto vzniklé zelené polodrahokamy Vltavíny, kterým se říká vodníkovy slzy či zkamenělé žáby, tvoří dnes i malé promile podloží vinice U Hájku.
A když dnes po nich pátrají hledači pokladů, nacházejí tu občas i střípky poněkud mladší historie. Lokalita bombardovaná kdysi kousky meteoritu se totiž v roce 1809 stala místem ohromné bitvy mezi nejvýznamnějším francouzským císařem Napoleonem Bonaparte a rakouským císařem Františkem I.

Tolikrát v historii rozdrásaná tvář viniční trati U Hájku má dnes mnohem příjemnější úkol. Dává vzniknout jedněm z nejlepších hroznů odrůdy Neuburské, Sauvignon a Müller Thurgau pro Vinařství LAHOFER.

Nejvyšší kóta: 302 m.n.m.
Nejnižší kóta: 260 m.n.m.

Babičák

Obec Dyje je malá jihomoravská ves ležící přibližně pět kilometrů východně od města Znojma. První zmínka o obci pochází již z roku 1283. Tehdy patřila pod Loucký klášter, v té době koupil ves od hraběte z Dobronic pan Milfron. Po něm se obec kdysi nazývala. V roce 1768 byl uprostřed vesnice položen základní kámen pro stavbu nového kostela a v roce 1775 byl dokončen a zasvěcen Sv. Janu Nepomuckému. O malby se postaral Franz Anton Maulbertsch, jedna ze stěžejních osobností evropského barokního malířství.

Vinice Babičák leží jihovýchodně od města Znojma právě mezi obcemi Dyje a Tasovice. Vinná réva tu roste na terasách na levém břehu řeky Dyje. Půdní pokryv není příliš mocný, půda je proto poměrně kamenitá. Skalnaté podloží je ale jak dobrým zdrojem minerálů pro osobitost a nezaměnitelnost vůně i chuti místních vín (třeba výtečné Pálavy), tak výborným akumulátorem slunečního tepla, které pak vyzařuje v noci. Horniny dyjského masivu dodávají zdejším odrůdám neopakovatelné znaky vín příznačné výhradně pro Znojemskou vinařskou podoblast.

Nejvyšší kóta: 244 m.n.m.
Nejnižší kóta: 215 m.n.m.

Lampelberg, Šác, Dolina, Vinná hora, Waldberg

První písemná zmínka o obci Vrbovec pochází z roku 1137. V roce 1230 se ve Vrbovci na pozvání louckých premonstrátů usadili němečtí kolonisté z rýnské oblasti, kteří s sebou přinesli vinnou révu. Dnes patří Vrbovec mezi nejvýznamnější vinařské obce Znojemské vinařské podoblasti s krásnými sklepními uličkami, řadou sakrálních staveb, přírodní lokalitou Ječmeniště či areálem československého opevnění budovaného v letech 1935 - 1938.

Kousek od Vrbovce, v okolí vinného hrádku Lampelberg, se rozkládá několik našich viničních tratí, a to Lampelberg, Šác, Dolina a Vinná hora. Z druhé strany obce pak okolní svahy krášlí vinice Waldberg. Zvláště svahy v okolí hrádku Lampelberg z roku 1860 byly v minulosti využívány také jako pastviny pro ovce, kozy a skot. Po druhé světové válce tu však v souvislosti s vysídlením obce Ječmeniště po uzavření hranic došlo k ukončení pastevectví.

Na svazích v okolí Lampelbergu se ale dosud zachovalo terasování jako pozůstatek socialistického zemědělství. Protože lokalita patřila a stále patří mezi vyhlášené viniční polohy, proběhl zde i pokus o výsadbu vinic na svazích přímo pod Lampelbergem. Do dnešních dnů se místy zachovaly staré hlavy révy.

Vlajkovou lodí mezi odrůdami vinné révy na Lampelbergu je Rulandské šedé, o jehož část se tu starají i patroni zážitkového programu www.mejtesvojihlavu.cz.

Volné pole

Viniční trať Volné pole se nachází vpravo při cestě z Miroslavi do Hostěradic v nadmořské výšce 270 až 330 metrů nad mořem. Svou rozlohou zhruba 150 hektarů je největší viniční tratí Znojemska.

Díky černozemní hlinito-písčité půdě tvořené zvětralinami amfibolitů na spraši Kulmského pískovce Českého masivu, jižní až jihovýchodní expozici svahů a lesnímu porostu chránícímu místo od severu se tu daří především Veltlínskému zelenému, Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému, Sauvignonu, ale i Svatovavřineckému a Zweigeltrebe.

Volné pole patří k viničním tratím I. kategorie, réva tu roste při průměrné roční teplotě 8,8°C a ročním objemu srážek přes 500mm.

Nejvyšší kóta: Miroslavský vrch, 339 m.n.m.
Nejnižší kóta: 268 m.n.m.

Leskoun, Olbramovická hora, Na vyhlídce


Obec Olbramovice je uvedena už v seznamu obcí olomouckého biskupství z roku 1063. Roku 1321 ji vlastnil Jindřich z Lipé. V roce 1436 byly Olbramovice povýšeny na městečko a byly jim povoleny dva výroční trhy. Třetí trh byl městečku přidělen za Maxmiliána II. roku 1576.

V Olbramovicích má svou dlouhou tradici vinařství, o čemž svědčí listiny uložené ve znojemském archívu - např. osvobození Vilémem z Pernštejna od vinného desátku z roku 1827 či právo šenkovat domácí vína udělené roku 1596 Jiřím Hodickým z Hodic.

Jednou z nejzajímavějších poloh v okolí Olbramovic je viniční trať Leskoun. Pohled na ni rámují ostré hrany stejnojmenného žulového kopce. Leskoun míval tři vrcholy a dosahoval nadmořské výšky 388 metrů. V době bronzové a železné se na vrcholu rozkládalo opevněné hradiště. V posledním půlstoletí byl však památný vrch téměř celý odtěžen a proměnen v surovinu, která byla použita na nedaleké gigantické stavby dalešické přehrady a dukovanské elektrárny.

Žulový masiv je i v hlubokém podloží našich dalších viničních tratí v okolí Olbramovic: Olbramovické hory, Na vyhlídce a menší, ale malebná vinice U sv. Michala.

Špičák


Pravý břeh řeky Jevišovky na Znojemsku se stal pro vědce nalezištěm kostí pravěkých zvířat a dalších četných archeologických vykopávek. Pro vinaře je pak především viniční poloha Špičák u Kyjovic, vypínající se na vápenitých spraších a štěrkopískových terasách nad říčkou Jevišovkou, místem zrodu výtečných vín.

Na jedné z parcel na svahu s převažující jihovýchodní orientací tu před desetiletími vysadili vinohradníci i révu odrůdy Muškát moravský takzvaně "na záclonu". Mezi více než čtyřmi sty hektary vinic obhospodařovaných Vinařstvím LAHOFER jde o jedinou polohu, kde lze toto dnes již málo vídané vedení révy spatřit.

Nejvyšší kóta: 260 m.n.m.
Nejnižší kóta: 238 m.n.m.

Vinohrady ke Křídlůvkám


Devadesátá léta minulého století vinařství v Hrádku příliš nepřála, a to i proto, že mnoho vinic vymrzlo. Po roce 2000 ale pěstování révy v obci opět chytilo dech. Na trati Vinohrady ke Křídlůvkám se objevil Ryzlink rýnský, jinak ve výsadbách převládá spíše Veltlínské zelené a Muškát moravský. Sběrem právě této odrůdy z Vinohradů ke Křídlůvkám již tradičně začíná vinobraní Vinařství LAHOFER.

Vinná réva tu roste v nadmořské výšce 195 až 203 metrů nad mořem a při průměrných ročních teplotách 9°C. Geologický původ je charakterizován štěrkopískovými terasami Dyje a sprašemi Karpatské předhlubně. Název tratě nese kromě obecného názvu Vinohrady také místní určení. Křídlůvky jsou totiž obec, která sousedí s Hrádkem a leží asi 20 kilometrů jihovýchodně od Znojma.

Nejvyšší kóta: 200 m.n.m.
Nejnižší kóta: 200 m.n.m.

Vinohrady


Nejstarší zpráva o Dyjákovicích je z roku 1278, kdy po bitvě na Moravském poli vtrhl na Moravu Rudolf Habsburský a u Dyjákovic ležel táborem. Nejstarší písemné památky ukazují, že se jedná o českou osadu. Dyjákovice měli zajímavou poddanskou povinnost - na den sv. Martina byla obec každoročně povinna dovézt na zámek Moravský Krumlov bílou husu na žebřinovém voze taženém čtyřmi bělouši. Naproti tomu nedaleké město Láva na rakouském pomezí muselo každoročně před svítáním na Štědrý večer posílat do Dyjákovic libru pepře jako poplatek z užívání luk řečených „Pffeferwiesen“. Když se tak jednou nestalo, protože posel zabloudil do Tasovic místo do Dyjákovic, vrchnost Krumlovská žalovala město Lávu u zemského práva.

Viniční trať Vinohrady se nachází v jižní části Znojemské vinařské podoblasti v katastru obce Dyjákovice po levé straně hlavní silnice z Hevlína směrem na Znojmo. Celá trať má rozlohu téměř sto hektarů, vinnou révou je ale osázena jen necelá polovina. Na hlinito-písčité půdě se daří Mülleru Thurgau, Rulandskému bílému, Pálavě, Tramínu či Svatovavřineckému.

Nejvyšší kóta: 208 m.n.m.
Nejnižší kóta: 183 m.n.m.

Rajská vinice

Příkrý skalnatý sráz, spadající pod Starým městem a chrámem sv. Mikuláše k řece Dyji, se dostal na začátku 19. století do popředí pozornosti znojemských občanských elit. Ty, inspirovány duchem vídeňského biedermeieru, toužily po další parkově upravené ploše v bezprostřední blízkosti města. Nová brána a sady byly pojmenovány po rakouské císařovně Karolině Augustě Bavorské (1792-1872), která s císařským manželem Františkem I. navštívila Znojmo roku 1833.

V průběhu dalších desetiletí 19. století vzniklo v Karolininých sadech několik dřevěných či zděných altánů a také vyhlídkové rondely s lavičkami. V roce 1875 došlo k rozšíření sadů směrem na jih, kde vznikl bránami uzavřený prostor tzv. Rajské zahrady. Ta byla vybudována na ploše zasypaných středověkých vinohradů, které jsou v současné době obnoveny pro účely nově zřízené Rajské vinice.

Vinařství LAHOFER se o Rajskou vinici na historických terasách v Karolininých sadech stará od roku 2010. V roce 2011 a 2012 na téměř dvaceti arech půdy vysázela firma odrůdy Sauvignon, Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský, které jsou jedinými třemi odrůdami zahrnutými do prvního apelačního systému v České republice nazvaného VOC Znojmo.

Vinohrad je vysazen způsobem takzvaně "na hlavu". Nemá tedy vedení z drátů, každá hlava má naopak svou vlastní oporu z dřevěných kůlů. Od roku 2013 je na jednom z vyhlídkových rondelů otevřen přes letní turistickou sezonu degustační altán s nabídkou vín Vinařství LAHOFER.

Nejvyšší kóta: sousoší Kalvárie, 270 m.n.m.
Nejnižší kóta: 245 m.n.m.